Výrazný vliv má televize, hudba (např. hip-hop) a sociální sítě, kde se vulgarita stává běžnou normou.
Detailní srovnání těchto věkových skupin najdete například v bakalářské práci Hany Novotné na Univerzitě Karlově nebo v odborných článcích na portálu Studia Paedagogica .
Výzkumy dlouhodobě potvrzují, že vulgarita je v českém školním prostředí vnímána odlišně u chlapců a dívek: Výrazný vliv má televize, hudba (např
Rodina zůstává hlavním zdrojem první zkušenosti s vulgarismy, přičemž důslednost rodičů v raném věku zásadně ovlivňuje budoucí mluvu dítěte.
Žáci 3. tříd často vulgarismy používají bez plného pochopení jejich emocionálního náboje nebo významu. Naopak žáci 7. tříd užívají sprostá slova cíleně, s jasným vědomím jejich dopadu. Výzkumy dlouhodobě potvrzují, že vulgarita je v českém
Starší žáci (7. třída) lépe rozlišují mezi formální a neformální situací. Vulgarismy se u nich objevují především o přestávkách jako prostředek sblížení s vrstevníky, zatímco ve výuce je dokážou lépe potlačit.
Používají vulgarismy statisticky častěji. Jsou u nich vnímány jako součást maskulinní role, projev síly a sebevědomí. Mají také nižší citlivost na situační pravidla, tedy mluví vulgárněji i v nevhodných situacích. Naopak žáci 7
Pro obě věkové skupiny slouží vulgarismy jako nástroj k vybití nahromaděného napětí, frustrace nebo strachu.